Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na nového správce mýtného systému na dalších deset let. Očekávaná hodnota zakázky je 29 miliard korun, což z ní dělá jednu z největších v historii. Jde ale o odhad maximálních možných nákladů, které stát vydá na provoz mýtného během deseti let.
V nejbližší době budou podmínky tendru zveřejněny a firmy budou mít dva měsíce na to, aby se kvalifikovaly k účasti. "S firmami pak budeme jednat a vybereme pětici, ze které nakonec vzejde vítěz," vysvětluje ministr dopravy Dan Ťok. Zájemci o zakázku budou muset kromě jiného prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie.
Celý proces výběru nového poskytovatele má skončit v polovině příštího roku. Vysoutěžený systém by pak měl být spuštěn v roce 2020.
Tendr by měl být na základě usnesení vlády takzvaně technologicky neutrální. Zájemci mohou využít stávající síť mýtných bran, nebo navrhnout zcela nový systém. Dále je součástí soutěže požadavek na rozšíření silnic první třídy z nynějších 230 na 1140 kilometrů.
Toto rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.
Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednáních s Nejvyšším kontrolním úřadem vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl Ťok.
V současnosti systém provozuje firma Kapsch na základě dočasné smlouvy. Dostává zhruba 1,5 miliardy korun ročně, tedy polovinu oproti očekávané ceně nového mýtného. Dá se ale očekávat, že konkurence technologických firem stlačí cenu ještě níže.
"Tendr jsme připravili měsíc v předstihu proti tomu, co nám uložila vláda," uvedl na tiskové konferenci Ťok. Výběrové řízení se ale reálně připravovalo posledních sedm let a mluvilo o něm hned několik ministrů.
Česko na mýtném v současnosti vybere zhruba 10 miliard korun ročně a jde o významnou část zdrojů na financování dalšího rozvoje silniční sítě. Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun.
Dlouhodobým správce systému je rakouská společnost Kapsch, které úřad po vypršení původní desetileté smlouvy prodloužil zakázku o další tři roky do roku 2019.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.